·        Když má člověk hodně peněz, je to boháč.
·        Když má tak akorát, tak je to spokojený člověk.
·        Když nemá peníze žádné, má dvě možnosti.
1.      Ten slušný si je půjde vydělat.
2.      Ten otrlejší půjde žebrat.

Jistě už se každý z nás setkal s podivnou existencí, která po nás žádala nějaký finanční obnos. U člověka – žebráka existuje spousta poddruhů.
–         Postává u velkých nákupních střediseka ochotně Vám nabídne odvoz Vašeho košíku. To, že mu tam tu pětikorunu necháte, je samozřejmé. Je to tedy žebrák, který nabídne alespoň nějakou službu.
–         Podivně se klátína ulici a natahuje k Vám ruku. V první chvíli jste přesvědčeni, že se klátí hlady. Jelikož si pomyslíte, že už to dlouho nevydrží, doběhnete mu koupit něco k snědku. Slova, kterými Vás za Vaši dobrotu odmění, ve slovníku nehledejte. Už víte, že jeho nekoordinované pohyby nebyly z hladu.
–         Člověk, který si Vás vytipuje a nepustí,dokud něco nepustíte Vy. Je podoben předchozímu poddruhu. Tady většinou pomůže jen přivolaný policista.

Mrtvý brouk a umělec

Dalším z druhů společenství žebráků je podivná hromádka, ze které trčí ruka. Tyto hromádky jsou viditelné hlavně na hodně frekventovaných místech pro pěší.
–         Na Karlově mostě o ně zakopnete na každém kroku.
–         Vypadají jako brouci, kteří se ukládají k zimnímu spánku.
–         Jen s jedním rozdílem.
·        Mají jednu končetinu nataženou před sebe.
·        Většinou v ní drží kelímek.

Posledním poddruhem je žebrák – umělec. Opět se mohou rozdělit na dva druhy.
1.     Ten, který skutečně něco umí a spíše se na sebe snaží upozornit. Přesto, že má otevřené pouzdro od kytary nebo před sebou položený klobouk.
2.     Druhý – vyluzuje na hudební nástroj podivné zvuky. Odhadujete, jestli to není zbloudilý šaman, který vyvolává zlé duchy.
Poslední dva mají většinou největší šanci uspět. A nám ostatním nezbývá nic jiného než vstát ráno do práce.